Strakonicko
Zpět na navigaci Jihočeského kraje
Horopisně znázorněné krajině dominuje především Českobudějovická pánev. Oblastí jako modrá nit protéká řeka Otava opředená bohatou historií – byla osídlena již v dobách tzv. mohylového lidu, později i Slovany, rýžovalo se ni zlato a od dob Karla IV. až do konce 2. světové války sloužila k vodní plavbě. Otava ústí severně nad Pískem do vodní nádrže Orlík, kde se vlévá do své silnější sestry, řeky Vltavy. Okolí Strakonic a Písku je podobně jako většina Jižních Čech protkáno „nekonečnou“ pavučinou rybníků nebo rybníčků. Ty dávají lokalitě neopakovatelný charakter a osobitý ráz, terén patří navíc k těm pestrým, které mohou nabídnout celou škálu střídajících se nálad stále zachovalé krajiny – jak kopce, tak roviny, hluboké temné lesy i sluncem zalité louky. O tom, že v dobách minulých byly nejdříve osidlovány stezky vedoucí údolím řek, svědčí soustava původních hradišť na kopcích blízkých u řek, jak již zmíněné Otavy, tak např. Volyňky nebo Blanice. Ke kraji se neodmyslitelně váže husitské hnutí, připomínají nám ho např. Chelčice (rodiště Petra Chelčického) i známé Sudoměřice, kde svedli husité svou první vítěznou bitvu, ve které obratně využili přirozené ochrany krajiny, to je rybníků - ať jejich hrází, tak i vypuštěného a blátivého dna. Přirozená centra regionu tvoří města Strakonice i Písek, ten se stal vděčným místem a inspirací pro řadu spisovatelů i dalších umělců. Kolorit oblasti dokreslují i typické jihočeské zámky (např. Blatná) a tzv. lidová architektura (převážně lidové baroko), se kterou se stále můžeme setkat téměř v každém městečku i vesnici.