Slavkov
Zpět na navigaci Jihomoravského
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Brno
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Pozořice
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Slavkov u Brna
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Modřice
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Prace
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Vážany nad Litavou
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Rajhrad
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Žatčany
- Jihomoravský kraj-region Slavkov-část regionu Otnice
Region Slavkovské bojiště se nachází jihovýchodně od Brna, střed tohoto regionu je asi 15 km od Brna. Se-verní částí prochází dálniční komunikace Brno-Olomouc, západní hranice bojiště, které je chráněnou památkovou zónou, je přibližně souběžná s nedalekým dálničním tahem Brno-Bratislava. Jihovýchodní hranici tvoří řeka Litava. Území náleží k okraji karpatské soustavy, velkou většinu plochy zaujímá pánev úvalu Dyjsko-Svrateckého. Do-minantním bodem bojiště, které zahrnuje území přibližně 10 x 12 km, je Pratecký kopec (325 m), který je součástí Pra-tecké pahorkatiny, tvořené neogenními a kvartérními usazeninami. Oblast je pokryta převážně loukami, poli a lesy. Samotný název regionu - Slavkovské bojiště - je odvozen od nejvýznamnější historické události, ke které došlo 2. 12. 1805, kdy zde proběhla slavkovská bitva. V této bitvě nazvané “bitva tří císařů" stanula proti sobě vojska císaře Napoleona I., ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. V prostoru bojiště se soustředilo v den bitvy 90 000 vojáků rusko-rakouské armády, francouzská armáda měla 75 000 mužů. Díky precizní vojenské strategii Napoleona skončila bitva ještě téhož dne jeho vítězstvím. Svou velikostí i počtem zraněných a padlých (jichž bylo zřejmě něco přes 20 000) se stala slavkovská bitva jednou z největších bitev do té doby vedených v Evropě. Po celém regionu jsou četné památky vztahující se k této bitvě - místa největších střetů, významné kóty, ze kterých řídila generalita bitvu (Žuráň, Santon, Staré vinohrady, Pratecké návrší), hromadné hroby vojáků všech armád, kříže, kapličky, pomníky. Na místě největších bojů, na Prateckém kopci, se nachází dominanta krajiny - Mohyla míru, velkolepý památník postavený dle návrhu architekta Fanty v letech 1910-1912. V těsné blízkosti památníku je i muzeum s expozicí, jejímž jádrem je bitva u Slavkova. Další významnou památkou je slavkovský zámek, kde došlo několik dnů po bitvě, 6. 12. 1805, k podpisu příměří, které, stvrzeno tzv. Bratislavským mírem o tři týdny později, na dlouhou dobu poznamenalo politickou mapu Evropy. Tažení roku 1805, samotnou bitvu i její důsledky a historické souvislosti připomínají expozice v Mohyle míru, ve slavkovském zámku, v Tva-rožné a také na Staré pozořické poště. Kromě památek na tuto významnou historickou událost poskytuje region svým návštěvníkům bohaté historické, kulturní, sportovní i společenské vyžití s dostatkem stravovacích i ubytovacích kapacit.