|
Lomnice nad Lužnicí vznikla pod stejnojmenným hradem, který je poprvé doložen roku 1265. Tehdy patřilo celé lomnické panství nejmocnějšímu českému rodu – Vítkovcům. Město i hrad roku 1381 vyměnil král Václav IV. za Landštejn a město Bystřici. Udělením královských práv ji povýšil na město královské. V roce 1420 se po čtyřdenním obléhání zdejší posádka vzdala Janu Žižkovi, který zde ustanovil hejtmanem slavného Jana Roháče z Dubé. Po Lipanech Oldřich z Rožmberka nechal hrad ihned rozbořit a Lomnice se tak stala trvalým vlastnictvím Rožmberků až do roku 1611. Nejvýznamnějším činem, jímž se páni z Růže zapsali do zdejších dějin, byla zcela jistě výstavba rybníků. Již roku 1490 byl Vokem z Rožmberka založen rybník Koclířov. V následujících letech založil Vok se svým bratrem Petrem další velký rybník – Tisý. Prvním významným stavitelem rybníků v této oblasti byl Štěpánek Netolický. Kromě stavby několika velkých rybníků vybudoval Zlatou stoku (1506). Rozvoj rybníkářství pokračoval i v desetiletích následujících. Jeho rozmach je spojen především se jménem proslulého Jakuba Krčína z Jelčan, jehož talent vtiskl jihočeské krajině, a Lomnicku zvlášť, ráz jezerní krajiny. Jeho umění vyvrcholilo založením nejmohutnějšího rybníka na třeboňském panství – Rožmberka. Dnes patří mezi největší rybníky na Lomnicku především ty, které vznikly v rožmberské éře. Hlavně se jedná o Dvořiště s pozoruhodnou kamennou propustí a hrází. K dalším skvostům patří výše uvedený Koclířov, Velký Tisý, Kaňov a Záblatský. Menší jsou Flukhaus a Černičný, Vlkovský, Krajina, Nový, Překvapil, Rod, Naděje, Víra, Láska, Měkký, Strakatý, Skutek, Dobrá vůle a Blaník. V následujících staletích se rozvíjela Lomnice nad Lužnicí podle možností, které jí dávala její poloha a vývoj celé společnosti. Dnes je město centrem mikroregionu Lomnicko a díky překrásnému okolí je vyhledávaným cílem mnoha domácích i zahraničních turistů.
MěÚ Lomnice nad Lužnicí,
PSČ 378 16, tel.: 0333/792201 |
|
