|
Horopisně
znázorněné krajině dominuje především Českobudějovická
pánev. Oblastí jako modrá nit protéká řeka Otava
opředená bohatou historií – byla osídlena již v dobách
tzv. mohylového lidu, později i Slovany, rýžovalo
se ni zlato a od dob Karla IV. až do konce 2. světové
války sloužila k vodní plavbě. Otava ústí
severně nad Pískem do vodní nádrže Orlík, kde se
vlévá do své silnější sestry, řeky Vltavy. Okolí
Strakonic a Písku je podobně jako většina Jižních
Čech protkáno „nekonečnou“ pavučinou rybníků
nebo rybníčků. Ty dávají lokalitě neopakovatelný
charakter a osobitý ráz, terén patří navíc k těm
pestrým, které mohou nabídnout celou škálu střídajících
se nálad stále zachovalé krajiny – jak kopce, tak
roviny, hluboké temné lesy i sluncem zalité louky.
O tom, že v dobách minulých byly nejdříve
osidlovány stezky vedoucí údolím řek, svědčí
soustava původních hradišť na kopcích blízkých
u řek, jak již zmíněné Otavy, tak např. Volyňky
nebo Blanice. Ke kraji se neodmyslitelně váže
husitské hnutí, připomínají nám ho např. Chelčice
(rodiště Petra Chelčického) i známé Sudoměřice,
kde svedli husité svou první vítěznou bitvu, ve
které obratně využili přirozené ochrany krajiny,
to je rybníků - ať jejich hrází, tak i vypuštěného
a blátivého dna. Přirozená
centra regionu tvoří města Strakonice i Písek, ten
se stal vděčným místem a inspirací pro řadu
spisovatelů i dalších umělců. Kolorit oblasti
dokreslují i typické jihočeské zámky (např.
Blatná) a tzv. lidová architektura (převážně
lidové baroko), se kterou se stále můžeme setkat téměř
v každém městečku i vesnici.
|
