Do
krajiny, na severu rovinaté, tvořené Pražskou plošinou
zasahuje z jihozápadu výběžek Brdské vrchoviny, především
potom cíp Dobříšské pahorkatiny a od jihovýchodu
Benešovská pahorkatina. Na rozdíl od jen mírně
zvlněné severní krajiny představují tyto tři
jmenované soustavy výškově více různorodý terén
s výraznějšími hřbety a údolími. Protože se
nedaleko nachází největší město České
republiky, tvářnost území byla zákonitě ovlivněna
a změněna činností člověka, a to především těžbou
nerostných surovin. Horniny jílového pásma obsahují
dodnes poměrně značné množství zlata, významná
jsou zde i naleziště zkamenělin. Přesto zůstala v
lokalitě zachována původní rostlinná společenstva-doubravy,
stepi a lesostepi, která jsou vděčným domovem vzácných
druhů hmyzu. Nepřehlédnutelnou dominantou krajiny
je řeka Vltava, do které se z pravé strany vlévá
u města Davle řeka Sázava, z levé strany Berounka
a Kocába. Nad přítokem Sázavy je Vltava vzduta Štěchovickou
přehradou (nad ní ještě mimo mapu pokračují další
dvě vodní nádrže). V okolí Vltavy od Prahy směrem
na sever se nacházejí přírodní parky Modřanská
rokle Cholupice a Přírodní park Střed Čech. Od
jihu zasahuje část chráněné krajiny Českého
krasu převážně vápencového ůzemí s četnými
krasovými jevy, jako jsou jeskyně nebo do terénu se
příkře zařezávající kaňony. Mezi důležitá
centra v krajině patří Jílové u Prahy, kde již
Keltové razili drobné mince a které Karel IV. povýšil
na královské město s mincovnou, Týnec s pověstnými
archeologickými nálezy a architektonickými památkami
a řada dalších městeček a obcí. Jižní okolí
hlavního města má svou neopakovatelnou atmosféru,
a proto se stává častým cílem jak turistů z
Prahy, tak i z celé České republiky a celého světa. |