|
Krajina
je z geografického hlediska typická především
řekou Moravou - tepnou, která už
v daleké
historii tvořila přirozenou hranici mezi dvěma státními
celky, Čechami a Slovenskem, dále Dolnomoravským úvalem,
od východu lemovaném začínajícími výběžky Bílých
Karpat, ze západu potom Kyjovskou pahorkatinou. O
pradávné strategické pozici Dolnomoravského úvalu
svědčí původní tvrze, jako jsou např. Hodonín
nebo Rohatec, které chránily důležitou obchodní
stezku. Rovinatá hraniční krajina pamatuje časté
boje a mocenské zápasy svedené zvláště mezi
uherským a českým státem.
Úrodná
země byla odedávna pověstná tradicí v zemědělství.
Dodnes se na ní pěstují teplomilné rostliny –
kukuřice, cukrová řepa, meruňky a další.
Dominantní plodinou se však stala vinná réva; v kraji
snad není jediná víska, kde by se nepěstovaly ušlechtilé
hrozny vína. Typické vinné sady se zdobenými sklípky
dávají Slovácku osobitý půvab a kouzlo. Tajemství
vinařského umění se dědilo z otce na syna,
jednotlivé vesnice jsou tak dodnes pověstné svými
značkami vín nejen v České republice, ale i
ve světě. Vinná réva je častým námětem městských
a obecních znaků i erbů.
Na
mapě znázorněná krajina tvoří západní část
Slovácka, jedinečného svou folklórní tradicí.
Lidové zvyky dodnes objevíme ve stavbách, lidových krojích, písních a tancích, ale především
v udržovaných zvycích – neváhejte a zúčastněte
se vítání jara, jízd králů, hodků, poutních
cest, slavností lidových řemesel i neopakovatelných
vinobraní.
|
